Celý život žijeme ve stínu je jen na nás jestly z něho vyleze

Vstával o půl šesté ráno a docela ho překvapilo, že vstal tak brzy a ani nebyl moc ospalý. Moc si toho ale nevšímal. Čeho si ale všimnul, byl rozvrhu hodin. Jen zasténal. Je tu teprv první den a hned má dvě hodiny fyzičky. Další hodinu pak má psychické vypětí, potom dvě hodiny Bílé magie a nakonec dvě hodiny Černé magie. Pak jednu hodinu volno a nakonec cvičení s mečem a to opět dvě hodiny, skončí ve čtyři.
„Ještě že jsem se něco naučil z knihy o Bílé magii, ale stejně v Černé magii budu asi nejhorší a to ještě fyzička a cvik s mečem. Vždyť jsem meč držel jen jednou. Jak to mám asi tak zvládat?“ rozčiloval se ráno Harry, když zrovna přišel Ocelot začtený do nějaké knihy o černé magii.
„Zaslechl jsem tvé nadšení nad rozvrhem,“ usmál se. „Já ho viděl ráno a okamžitě jsem se šel kouknout po nějakých knížkách, ale to je jedno pojď na snídani, ať nám něco zůstane,“ řekl a odešel.
Harry ho dohnal na chodbě a dál šel s ním. Cestou se jen tak bavili a smáli se tak, až se jejich smích odrážel od stěn.
Když došli na snídani, už tam bylo jen pár opozdilců, což byl náhodou zrovna celý jejich ročník. Vzal si seznam knih, co mu donesli do pokoje. Byly to knihy, které bude potřebovat do školy a byly to tyto knihy:
Černá magie od počátku do úplného konce, Bílá magie od počátku do úplného konce, Runy aneb boj s nimi i proti nim, Boj s mečem i jinými zbraněmi snadno a rychle, Bojová umění: Vyberte si jaké jsou pro vás nejlepší, Lektvary: Staňte se mistrem, Kouzelné formule: Naučte se, Přeměnování: Přeměňte stejně snadno jehlu jako dům, Boj na vzdálenost pomocí nožů, kuší, luků a všeho dalšího, Obrana proti Bílé magii braňte se, Obrana proti Černé magii braňte se, Maskujte se snadno, Čarování pomocí různých živlů a Nitrozpit a nitrobrana: Pochopte umění mistrů
Harry to jen přelítl očima a rychle se nasnídal a co nejrychleji spěchal spolu s ostaními na plac před školou, kde měli mít fyzičku. Když dorazil, Hodina akorát začínala. Přišel k nim asi třicetiletý profesor se sportovní postavou a hnědýma přátelskýma očima.
„Dobrý den třído!“
„Dobrý den profesore,“ odpověděli sborově všichni.
„Tak tedy, jmenuji se Johny Bat a teď se mi všichni pěkně představíte a řeknete mi nějaký předmět, který vás baví a taky něco osobě.“
„Tak začneš třeba ty,“ řekl a ukázal na Sama.
„Takže, jmenuji se Samuel Aniher, baví mě boj na blízkou vzdálenost, přesněji judo. Studoval jsem na Egyptské akademii magie a to je asi vše.“
„Tak a teď ty,“ pro změnu ukázal na George.
„Jmenuji se George Trip, mám rád runy a boj s jejich pomocí. Jinak miluji společnost pěkných děvčat.“
Nařadě byl Tony.
„Takže jmenuji se Tony Xen a mám velice rád počítače a...“
„Předměty co se tu učí, pane Xene,“ přerušil ho učitel.
„Jistě, pardon. Tak tedy krom počítačů mám rád boj s mečem, učil jsem se na japonském cvičišti kouzelníků. Můj otec je totiž japonec a matka je z Anglie.“
„Tak a nyní je řada na vás,“ ukázal na Jacka.
„Jmenuji se Jack Dest a mám velice rád lektvary. Sám jsem jich dokonce pár vymyslel. Pocházím z Ameriky, toť vše.“
„Nyní je řada na vás pane...,“ řekl a ukázal na Ocelota.
„Ocelot Opacitas a pocházím odsud, tedy z Kanady. Mám rád Černou magii a jsem na půl démon.“
„Tak a teď poslední ,,neznámý" pán.“
„Jsem Harry Potter a do nedávna jsem měl rád Obranu proti Černé magii, ale nyní mám radši Bílou magii. Pocházím z Anglie, oba rodiče jsou mrtví a tak jsem rád, že jsem dostal přihlášku sem.“
„Dobrá, teď každej udělá 50 kliků a pak si dáte deset koleček a nakonec prolezete speciální dráhou,“ přitom se jejich učiteli pobaveně zablýsklo v očích.
Po dvou hodinách cvičení se doplazili do pokojů pro učebnice a poté na hodinu psychického vypětí, kde je učila sympatická profesorka, která se jim představila jako Sandra Meierová. Tam se jich opět zeptala na jméno a záliby. Poté jim vysvětlila základy nitrobrany a nitrozpytu. Nakázala jim cvičit i ve volném čase.
Po této hodině se odebrali na hodinu Bílé magie, které alespoň trochu rozuměl Harry. Jejich profesor byl asi čtyřicetiletý postarší pán s krátkým plnovousem. Jmenoval se Frank White a byl nadšen Harryho znalostmi. Byl to jeho první žák, co už o Bílé magii něco věděl. Ostatní si mysleli, že to jsou jen ozdravná či štítová kouzla.
Po této hodině se odebrali na hodinu Černé magie, kterou učila asi pětadvacetiletá Sonja Mcsonová s ledovou maskou ,,Jako Snape,“ pomyslel si Harry.
,,......zájemci o živel spojený s touto magií nechť přijdou a já je budu po domluvě učit živli spojeny s temnou magií,“ dořekla zrovna když zazvonilo.
„Docela zajímavé. Asi se tam stavim, teda až si vyberu z té knihy co jsi půjčil v knihovně,“ řekl Ocelot Harrymu.
„Jo, stav se tam já se pak stavim za profesorem Whitem,“ říkal Harry cestou na oběd.
O padesát pět minut později
,,Ocelote! Dělej nebo nestihnem hodinu,“ řval na jmenovaného Harry.
„Tak jo, už jdu. Vždyť máme ještě pět minut a krom toho, už tam skoro sme,“ odpověděl Ocelot a otevřel dveře do obrovské tělocvičny.
Na jedné stěně byly vyskládané různé zbraně, od malých nožů až po obrovské obouruční meče, uprostřed byl jakýsi ring a zbytek stěn zabýralo jakési pódium. Jinak podlaha byla vypolstrována, aby se nikomu nic nestalo. Meče taky byli začarovány, aby nemohli zabít v této místnosti.
Přišel tam asi pětatřicetiletý muž s krátkým strništěm vousů a temně modrýma očima.
„Dobrý den, jmenuji se Christopher Frag. Vaše jména i záliby znám od kolegů, tak se vás na ně nebudu ptát. Rozdělte se do dvojic a cvičte. Kdo by chtěl jinou zbran než jednoruční meč, tak ať si za mnou přijde,“ řekl a šel si sednout na to pódium. Šel za ním jen Harry, Ocelot a Sam.
„Tak jaké zbraně by jste si přály pánové?“
„No tak já bych chtěl jeden a půlruční meč,“ řekl Harry.
„Já zase kopí,“ řekl Ocelot.
„A já bych si vzal dvě bojové elfské dýky,“ řekl nakonec Sam.
„Dobrá, všechny zbraně mám, s nimi problém nebude, ovšem budete se je muset naučit ovládat. Já vás něco málo o nich mohu naučit, ale jsem jen mistr v boji s jednoručákem. No, ale dám vám knihy o boji s nimi, ano?“
„Jistě,“ všichni s jeho nápadem souhlasili.
Ocelot dostal knihu Tajemství bojového kopí, Harry zase Obouruční meč a jeho výhody a Sam dostal Boj s elfskými dýkami.
Po hodině se šel Harry učit další užitečná kouzla. Po dvou hodinách ho to přestalo bavit a tak se rozhodl, že si konečně vybere živel. Voda se mu nelíbila, tak hledal pod větrem a našel živel který mu byl nejsympatičtější a to byl blesk. Podle popisu v knize jeden z nejsilnějších živlů z magie světla. Vrátil knihu a šel hledat knihu s názvem Blesk a jeho živel.
Tu našel asi po deseti minutách. Zbývalo mu ještě půl hodiny do jeho zápasu. Stihnul se naučit jen jedno kouzlo.
Rychle šel do té areny, co viděl v tělocvičně. Mimo hodinu prý slouží jako aréna, kde se žáci vyblbnou nebo jako přijímací zkouška.
Když vešel všichni z jeho ročníku byli většinou už dost otlučení, jelikož měli zkoužku již za sebou a tak ho jen poplácávali po ramenou a povzbuzovali.
Vešel do arény a naproti němu se zhmotnil jakýsi stínový protivník.
„Runová magie,“ to mu řekl George, když vcházel.
Ale teď se mu musí postavit. Jeho protivník se mu uklonil on následoval jeho příkladu. Hned jak byl zápas odstartován, letělo na něj nějaké kouzlo. Rychle se mu vyhnul a vyslal své.
„Reicio!“ zvolal kouzlo, které vás odhodí asi pět metrů daleko a hned za ním vyslal další.
„Albellus flamma!" a proud bílého ohně mířil na postavu.
První kouzlo stínová postava zrušila kouzlem „abrogatio“ a druhé do ní nabouralo. Postava hořela zářivě bílým ohněm, který mohl uhasit jen Harry.
Ovšem Harry zapoměl na to, že ta postava byla stvořena kouzlem a stále může bojovat.
„Ob-stupefacio dure!" vyřkla postava a poté vybouchla. Tlaková vlna Harryho odhodila a on byl omráčen, hluboce omráčen nyní zničenou postavou. Všichni si začali vzrušeně sdělovat své dojmy z boje, jelikož jemu se podařilo zničit runovou postavu a nebyl moc raněn. Ovšem podařilo se to také Ocelotovi a Georgeovi.